Stanovení potenciální ohroženosti zemědělské půdy větrnou erozí je otázka stejně aktuální, jako je to u eroze vodní. Při současném trendu hospodaření lze předpokládat, že do budoucna bude nebezpečí větrné eroze narůstat.

V roce 2019 došlo na základě nových poznatků k přepracování vrstvy potenciální ohroženosti větrnou erozí. Mapa je syntézou informací o půdních a klimatických faktorech, které vedou ke vzniku větrné eroze. Do výpočtu byly nově zahrnuty klimatické faktory (rizika výskytu přísušků a větrné podmínky). Tyto klimatické charakteristiky jsou výlučně spojené s problematikou větrné eroze a nikoliv s charakteristikami klimatického regionu. Klimatické faktory byly zohledňují problematiku výskytu větrné eroze jak u lehkých, tak u těžkých půd. V roce 2023 byla aktualizována klimatická data (přísušky a větrné podmínky) pro období 1993–2023. Klasifikace zahrnuje 6 kategorií ohroženosti.

Zdrojem informací o půdních faktorech je celostátní databáze BPEJ a mapa náchylnosti těžkých půd. Ze vstupní vrstvy BPEJ je odvozená potenciální ohroženost lehkých půd na základě půdních vlastností. Druhou vstupní vrstvou je certifikovaná mapa potenciální náchylnosti těžkých půd k větrné erozi. Mapa zohledňovala specifické meteorologické podmínky v zimní období na rozpad půdních agregátů těžkých půd. Podrobnější informace k metodice výpočtu potenciálně ohrožených oblastí větrnou erozí na podkladu půdně klimatických faktorů jsou uvedeny zde.

Výpočet větrné eroze se stanovuje jen na orné půdě dle LPIS. Celkem je stanoveno šest kategorií erozní ohroženosti.