Utužení půd neboli pedokompakce představuje degradaci fyzikálních půdních vlastností, úzce souvisí s rozpadem půdní struktury a negativně ovlivňuje produkční a mimoprodukční funkce půdy. Tomuto typu degradace často předchází acidifikace půdy a úbytek organické hmoty, jelikož půdy s nestabilní půdní strukturou snáze podléhají utužení. Při pedokompakci dochází ke snížení pórovitosti a ke zvýšení objemové hmotnosti, což vede ke zhoršení schopnosti infiltrace vody, propustnosti půdy a ke snížení retenční vodní kapacity. Urychluje se tak povrchový odtok a zvyšuje riziko vzniku erozní události. Celkově lze říci, že také dochází k potlačení biologické aktivity zhoršením vzdušného, vodního a termického režimu půdy.

Potenciální zranitelnost vrstev půdy utužením je možno vyhodnotit z řady údajů o fyzikálních charakteristikách půd (viz např. databáze VÚMOP, v. v. i). V ČR je degradací utužením ohroženo až 40 % veškeré zemědělské půdy. Z toho je přibližně 30 % zranitelných tzv. genetickým (přirozeným) a 70 % tzv. technogenním utužením. Genetické utužení je spojené především s půdami s vyšším obsahem jílu. Technogenní utužení je nebezpečné hlavně kvůli možnému výskytu u půd jakéhokoliv zrnitostního složení. Dochází při něm i k utužení podorničí a spodiny, na zrnitostně těžších půdách často kombinovaného s genetickým utužením.

Hlavním způsobem ochrany půd proti tomuto degradačnímu procesu je prevence, která spočívá zejména ve správném obhospodařování půdy. Měly by být dodržovány správné vlhkostní podmínky při zpracování půd; kultivace by měla probíhat jen za vhodných (raději sušších) vlhkostních podmínek. Je třeba též snížit kontaktní tlaky zemědělské techniky na půdu a snížit počet přejezdů na poli (např. bezorebné hospodaření, řízené přejezdy v kolejových meziřádcích, vyloučení dopravy po poli, sloučení polních operací). Orba by měla být prováděna na různou hloubku podle potřeby jednotlivých plodin. Ke zvýšení odolnosti půd proti utužení přispívají také opatření, kterými se zlepšuje stav půdní struktury a volba vhodných hnojiv.

Potenciální zranitelnost půdy utužením lze vyhodnotit např. posouzením dle objemové hmotnosti, pórovitosti nebo využitím tzv. „packing density“. Níže uvedené vyhodnocení vycházelo z charakteristik, které jsou součástí datové báze VÚMOP, v. v. i. Jedná se o zrnitost, která je vyjádřena obsahem I. zrnitostní kategorie (frakce pod 0,01 mm); obsahem jílu (částice pod 0,001 mm, respektive pro některé výpočty < 0,002 mm), objemovou hmotností (redukovaná) v g.m^-3; strukturou půdy, celkovou pórovitostí a jednotlivými kategoriemi pórů (především kapilárních). Jako nejlépe aplikovatelné se osvědčily výsledky získané vyhodnocením pórovitosti.