Dlouhodobá průměrná ztráta půdy G je jedním ze způsobů vyjádření potenciální ohroženosti zemědělské půdy vodní erozí. Vychází z Univerzální rovnice ztráty půdy (USLE – Universal Soil Loss Equation, Wischmeier a Smith, 1978), jejíž základní tvar je následující:

G = R · K · L · S · C · P
kde:

G – průměrná dlouhodobá ztráta půdy [t · ha^-1 · rok^-1],

R – faktor erozní účinnosti deště vyjádřený v závislosti na kinetické energii a intenzitě erozně nebezpečných dešťů [MJ · ha^-1 · cm · h^-1 · rok^-1],

K – faktor erodovatelnosti půdy vyjádřený v závislosti na textuře a struktuře ornice, obsahu organické hmoty a propustnosti půdního profilu [t · h · MJ ^-1 · cm^-1],

L – faktor délky svahu vyjadřující vliv nepřerušené délky svahu na velikost ztráty půdy erozí (bezrozměrný – poměr smyvu ke smyvu na jednotkovém pozemku délky 22,13 m),

S – faktor sklonu svahu vyjadřující vliv sklonu svahu na velikost ztráty půdy erozí (bezrozměrný – poměr smyvu ke smyvu na jednotkovém pozemku sklonu 9 %),

C – faktor ochranného vlivu vegetace vyjádřený v závislosti na vývoji vegetace a použité agrotechnice (bezrozměrný – poměr smyvu ke smyvu na jednotkovém pozemku s trvalým úhorem),

P – faktor účinnosti protierozních opatření (bezrozměrný – poměr smyvu na jednotkovém pozemku obdělávaném ve směru sklonu pozemku).

Hodnoty dlouhodobé průměrné ztráty půdy (G faktor) jsou vyjádřeny v tunách na hektar z období jednoho roku. Pro statistické zhodnocení byly hodnoty kategorizovány do intervalů, které odráží potencionální ohroženost zemědělské půdy vodní erozí.

Faktor erozní účinnosti přívalového deště (R) představuje jeho schopnost uvolňovat půdní částice z povrchu půdy a rozrušovat půdní agregáty a je závislý na četnosti výskytu srážek, jejich intenzitě, úhrnu a kinetické energii. Od roku 2016 doporučuje VÚMOP, v. v. i. pro výpočet používat novou mapu regionalizovaného faktoru erozní účinnosti přívalového deště (R), která byla pro ministerstvo životního prostředí (MŽP) připravena Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). R faktor je zde vyhodnocen za období 30 let, s využitím původně odvozeného vztahu (Wischmeier a Smith, 1978), kdy deště menší než 12,5 mm a oddělené od okolních dešťů mezerou delší než 6 hod byly vyřazeny z hodnocení, pokud nedosáhly aspoň intenzity 6,25 mm za 15 minut. Tato vrstva bude aktualizována každé 4 roky tak, aby stanovené 30leté období postihlo vždy aktuální podmínky.

Dalším vstupem do rovnice je faktor erodovatelnosti půdy (K), který představuje náchylnost půdy k erozi neboli schopnost půdy odolávat působení rozrušujícího účinku deště a transportu povrchového odtoku. Zastupuje půdní vlastnosti a charakteristiky, které se významně podílí na vzniku erozního procesu (zrnitost půdy, infiltrace a propustnost půdy, obsah humusu aj.). Faktor erodovatelnosti půdy byl stanoven podle hlavních půdních jednotek (HPJ) bonitační soustavy půd v měřítku 1: 5 000.

Topografický faktor (LS), neboli faktor délky (L) a sklonu svahu (S), vyjadřuje vliv morfologie terénu na vznik a vývoj erozních procesů. Představuje poměr ztráty půdy na jednotku plochy svahu ke ztrátě půdy na jednotkovém pozemku o délce 22,13 m se sklonem 9 %. Jako základní vstupní podklady pro výpočet LS faktoru slouží digitální model reliéfu (DMR 4G) v rastrové podobě s rozlišením 5 m a vrstva způsobilé plochy pro výpočet eroze. Plocha pro výpočet eroze byla sestavena z tzv. Land Use. Tvorba samotného Land Use pro účely výpočtu LS vycházela z databází − LPIS (MZe ČR) a ZABAGED (ČÚZK). Land Use byl následně doplněn o prvky přerušující odtok. Využity byly konkrétně geometrie Krajinných prvků (LPIS, MZe), realizované prvky z databáze PSZ (SPÚ) a prvky protierozní ochrany financované z národních programů v gesci MŽP.

Faktor ochranného vlivu vegetace (C) vyjadřuje vliv osevního postupu a agrotechniky na vývoj erozních procesů. Je definován jako poměr ztráty půdy ze specificky obdělávaného pozemku k odpovídající ztrátě půdy z pozemku udržovaného jako trvalý kypřený úhor (Wischmeier a Smith, 1978). C faktor je zpracován na základě informací o deklarovaných plodinách (osevním postupu) z Geoprostorových žádostí (GPŽ, MZe).

Pro faktor účinnosti protierozních opatření (P) byla použita hodnota P = 1, což vyjadřuje, že na území nebyla uplatněna žádná protierozní opatření.

Přehled změn

• Rok 2025:

  Změněna kategorizace G faktoru v souvislosti s vydáním metodiky Ochrana zemědělské půdy před erozí (Podhrázská a kol., 2024).

• Rok 2024:

  C faktor počítán na základě podkladů z Geprostorových žádostí MZe.

  Aktualizace regionalizovaného faktoru erozní účinnosti přívalového deště R od ČHMÚ (za období 1991–2020).

• Rok 2016:

  Faktor erozní účinnosti přívalového deště změněn na regionalizovaný (za období 2003–2012).

• Rok 2015:

  Faktor erozní účinnosti přívalového deště změněn na konstantu R=40 MJ · ha^-1 · cm · h^-1 · rok^-1.

• Rok 2014:

  Změna rozlišení vstupních rastrových dat, nově použito rozlišení 5 metrů.

• Rok 2011:

  Parametry rovnice USLE jsou následující:

  • Pro faktor erozní účinnosti přívalového deště R použita konstanta R= 20 MJ · ha^-1 · cm · h^-1 · rok^-1.
  • Faktor ochranného vlivu vegetace C dle klimatických regionů (Kadlec, Toman, 2002). K určení klimatických regionů byla použita data z aktualizované databáze BPEJ v měřítku 1: 5 000.
  • Faktor erodovatelnosti půdy K vyjádřen pomocí hlavních půdních jednotek (HPJ) z databáze BPEJ.
  • Pro topografický faktor LS použit digitální model reliéfu (DMR 4G) od ČÚZK.
  • Rozlišení podkladových rastrových dat 10 metrů.

Kategorizace výsledků

Od roku 2025

Hodnoty potenciální ohroženosti zemědělské půdy jsou rozděleny do 7 kategorií.

Kategorie	Hodnoty dlouhodobého průměrného smyvu půdy (G) [t · ha-1 · rok-1]	Kategorie ohroženosti vodní erozí
7	více než 30,1	nejohroženější
6	25,1–30,0	extrémně ohrožená
5	20,1–25,0	velmi silně ohrožená
4	15,1–20,0	silně ohrožená
3	9,1–15,0	středně ohrožená
2	2,1–9,0	slabě ohrožená
1	méně než 2,0	velmi slabě ohrožená

Do roku 2024

Hodnoty potenciální ohroženosti zemědělské půdy jsou rozděleny do 6 kategorií.

Kategorie	Hodnoty dlouhodobého průměrného smyvu půdy (G) [t · ha-1 · rok-1]	Kategorie ohroženosti vodní erozí
6	více než 10,1	extrémně ohrožená
5	8,1–10,0	velmi silně ohrožená
4	4,1–8,0	silně ohrožená
3	2,1–4,0	středně ohrožená
2	1,1–2,0	slabě ohrožená
1	méně než 1,0	velmi slabě ohrožená